Sobota 28. ledna 2023, svátek má Otýlie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 28. ledna 2023 Otýlie

Výchova ČT k pacifismu

29. 11. 2016 9:00:00
I přes varování mých přátel, kteří zhlédli dokument mladé autorky Adély Komrzý s názvem Výchova k válce již na letošním filmovém festivalu v Jihlavě, mi to nedalo a pustila jsem si v pátek 18. listopadu večer druhý program ČT.

Chtěla jsem zjistit, co tak závadného s dětmi dělá naše armáda a policie v rámci vzdělávacího programu Příprava občanů k obraně státu (POKOS) na školách. Shodou okolností to bylo ve stejný den, kdy jsem se vrátila ze zahraniční cesty z Izraele. Ze země, která prakticky denně čelí protivníkovi se zbraní v ruce a ve které ani na vteřinu nikdo nepochybuje, že by příprava dětí a mládeže k ozbrojenému konfliktu a civilní ochraně byla něčím nepatřičným, amorálním, nestoudným. Zajímavý kontrast.

Abych lépe pochopila smýšlení, motiv a záměr autorky dokumentu, snažila jsem se poměrně poctivě pátrat po dalších zdrojích a jejích vyjádřeních a nechala si převyprávět i obsah diskuse s Adélou Komrzý po odvysílání tohoto snímku na zmíněném festivalu. Vzhledem k tomu, že zde údajně, mimo jiné, z jejích úst zaznělo, že jednou z pohnutek ke vzniku dokumentu bylo její zklamání z určitého ústupu pacifistického hnutí z veřejného diskursu, nelze se divit, že toto dílo vrhá zcela negativní světlo na všechny aktivity směřující k branné osvětě bez rozdílu, ať jsou legální a legitimní, anebo živelné či antisystémové.

Právě to je na tomto pseudodokomentu asi to nejděsivější. A sice že výsledný obraz staví na stejnou úroveň oprávněnou, kultivovanou a v demokratických zemích zcela běžnou snahu státu připravit své občany na krizové a mimořádné situace s militarizačními aktivitami různých extremistických skupin, s protizápadní propagandou totalitního komunistického režimu nebo s jakousi „kulturou zelených mozků“, která je ovšem již naší současné armádě cizí a proti které se představitelé Armády ČR dlouhodobě vymezují. Bez chybějícího vysvětlení může pak divák nabýt dojmu, že stát páchá na dětech zlo, kterému je třeba se vzepřít, neboť jinak hrozí nenávratné poškození jejich lidství.

Pohoršení Adély Komrzý nad POKOSem, který v bulvarizujícím kontextu aktivit extrémistů a různých pomatených a pomýlených skupin, jako jsou Českoslovenští vojáci v záloze nebo svaz bývalých příslušníků pohraniční stráže, vyznívá jako cosi šokujícího a zavrženíhodného, vyplývá ze základní neznalosti státovědy a našeho právního řádu. Primární funkcí státu je od nepaměti zajištění obrany, bezpečnosti a spravedlnosti. Naplnění těchto funkcí ovšem není samo sebou, bez participace občanů. Ti se musí aktivně účastnit nejenom správy věcí veřejných, ale musí být připraveni státu pomáhat i v případě jakýchkoli krizových situací. Tato pomoc ale není možná bez přípravy. Před více než deseti lety jsme zprofesionalizovali naše ozbrojené síly. Mnoho lidí získalo mylný dojem, že se jich obrana státu netýká. Opak je ovšem pravdou. Stačí například připomenout, že všichni občané ve věku od 18 do 60 let mají i nadále zákonnou brannou povinnost, a je proto zcela přirozené, opodstatněné a legitimní, že stát na tuto eventualitu chce mladou generaci připravit a vštípit jí elementární povědomí o otázkách obrany země. Tento fakt je ovšem v dokumentu ať již záměrně, nebo v důsledku neznalosti, zcela opomíjen.

Pokud by se autorka zajímala trochu více o kontext, pokud by věnovala čas studiu relevantních dokumentů, ať už koncepcí a strategií České republiky či odborné literatury, pak by jistě věděla, že zajištění obrany a bezpečnosti státu zkrátka není bez připravených a v této oblasti vzdělaných občanů myslitelné. Mimochodem, v této souvislosti se nabízí úvaha, že Adéla Komrzý je důkazem právě pro to, kterak v době jejího dospívání širší vzdělávání o občanství, o povinnostech státu a občana k němu, chybělo. Nebo chyběla ve škole Adéla Komrzý.

Jak vyplývá z dalších vyjádření režisérky, mimo jiné z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Radio Wave, záměrem dokumentu bylo také poukázat na to, že takzvaná příprava na válku, což je zcela vadný pojem, neboť demokratický stát staví své ozbrojené složky za účelem obrany, a nikoliv za účelem jím chtěné války, probíhá u nás v archaickém duchu. Zkrátka podle pacifistické autorky je válka vedená konvenčními zbraněmi čímsi přežitým, co patří hluboko do dějin 20. století, a proto je daleko důležitější děti a mládež vychovávat k obraně před hybridními způsoby válčení, kyberpropagandou a vlivem znepřátelených mocností v prostředí internetu.

Jednoznačně souhlasím s tím, že tento aspekt by měl být automatickou součástí moderních edukativních programů a předpokládám, že i při výuce informačních technologií či občanské nauky (politologie) přítomný je. Zbytek je nesmysl vylíhnutý v hlavě člověka, který se konflikty a jejich širším kontextem vůbec nezabývá. Katedra dokumentární tvorby FAMU je zcela bezpochyby schopna poskytnout svým studentům kvalitní vzdělání v umělecké tvorbě, ale v žádném případě nemůže nabídnout relevantní studijní programy k zasvěcené analýze aktuálních hrozeb pro mezinárodní mír a bezpečnost. Takže je nešťastné, když se někdo, kdo o nějaké problematice evidentně neví ani zbla, může stavět ve vysílání veřejnoprávní České televize do role experta a mást tak diváky.

Kybernetické hrozby jsou zajisté velkým nebezpečím pro rozvinutý svět a útok může napáchat nepředstavitelné škody. Stejně nebezpečná je samozřejmě i propaganda, například ta velice propracovaná Ruská, jíž podlehla také řada lidí v České republice. Zajisté musejí být především mladí lidé vzdělávání k občanství, k odolnosti před propagandou a ovlivňováním, vedeni k hodnotám, jakými jsou svoboda a demokracie, ale příprava na krizi nebo konflikt musí být součástí tohoto vzdělávání.

Konflikty jsou a budou i nadále vedeny v reálném prostoru, nikoli pouze kybernetickém. Stačí se podívat do blízkého okolí. I přesto, že žijeme ve 21. století mezi nejpoužívanější zbraně patří samozřejmě ty ruční, ale například velmi využívanou složkou v ukrajinském konfliktu bylo i dělostřelectvo, které mnozí lidé odsuzovali jako zastarávající ozbrojený segment. Ostatně podobně je to i s tanky. Teze o tom, že příprava občanů k obraně státu je čímsi zbytečným, co se míjí s realitou, se může zrodit v hlavě pouze někoho, kdo žije v bublině.

Pokud by se autorka zabývala při zpracování dokumentu alespoň trochu bezpečnostními studii, věděla by, že onen „hybridní“ způsob válčení neznamená vymizení konvenčního způsobu boje. Znamená to něco zcela jiného. Jde o situace, kdy se stírá nebo rozostřuje stav mezi válkou a mírem, kdy je propaganda jedním ze silných nástrojů prosazování zájmů a jakéhosi zpracování obyvatelstva před expanzí. Součástí je i konvenční, nebo nekonvenční válka, která se odehrává tu více, tu méně intenzivně nejenom v tradičních dimenzích (zemi, vzduchu a vodě), ale i v kyberprostoru. Přitom nejde o konflikty jen státních aktérů, ale do značné míry i těch nestátních.

Dokument nazvaný Výchova k válce je dost možná jedním z důsledků apatie, letargie, a imunity naší společnosti vůči otázkám obrany země. Zároveň ale platí, že tento stav ještě více prohlubuje a hrozby neúměrně a možná i záměrně relativizuje. Jsem přesvědčena, že jednou z cest k tomu, aby se tato situace změnila a naše společnost obrátila více svou pozornost k této problematice a aby se přihlásila ke své spoluodpovědnosti za uchování naší bezpečnosti, je zcela nepochybně právě televizní tvorba. Možnost produkce pořadů, které by objektivním, přitažlivým a, zdůrazňuji, nepropagandistickým způsobem, popularizovaly armádní a obrannou problematiku a poskytovaly nenuceným způsobem určité vzdělání veřejnosti v této oblasti, je dlouhodobě diskutovaným tématem nejen na sněmovním Výboru pro obranu. Je tristní, že výsledkem těchto debat o potřebě osvěty v oblasti obrany státu je neobjektivní a obsahově zpatlaný dokument. Bez ohledu na to, zda je toto dílo důsledkem neznalosti nebo záměru, je na pováženou, že bylo realizováno z prostředků televize, která tak ráda zdůrazňuje, že je televizí veřejné služby.

Pamatuji si před lety proběhnuvší bouřlivou debatu o tom, zda by se měl v televizi vysílat komunistický propagandistický seriál 30 případů majora Zemana. Česká televize tehdy vyřešila situaci tím, že seriál doprovodila krátkými dokumenty uvádějícími na pravou míru to, co se odehrávalo v jednotlivých dílech. Dokument Adély Komrzý by měl být doprovozen něčím podobným. Nejprve uvést kontext a fakta a pak teprve pustit tento "výtvor". Nebo alespoň férově říct, že se jedná o názor pacifistky. Velice mě mrzí, že Česká televize používá koncesionářské prostředky na placení nejenom tendenční, ale odborně hloupé tvorby.

Autor: Jana Černochová | úterý 29.11.2016 9:00 | karma článku: 39.67 | přečteno: 2751x

Další články blogera

Jana Černochová

Pane premiére, co Vám to zase nakukali?

Personální politika této vlády není rozhodně učebnicová. Je to patrné například na obsazování ministerských postů, na duálním ministrovi Havlíčkovi či orloji na ministerstvu zdravotnictví během největší pandemie naší doby.

8.8.2021 v 18:23 | Karma článku: 27.16 | Přečteno: 1036 | Diskuse

Jana Černochová

Na hon už jen s luky a šípy aneb bezolovnatá evropská fobie

Včera byl na stránkách Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) zveřejněn očekávaný a zcela bizarní návrh na plošný zákaz používání olova ve střelivu, nevyjímaje lov, sportovní střelbu i používání olova v rámci rybolovu.

4.2.2021 v 15:30 | Karma článku: 35.94 | Přečteno: 1383 | Diskuse

Jana Černochová

S olovem do deště nelez, aneb další arogance Evropské komise

EP v tomto týdnu projednával námitku proti úpravě nařízení REACH Evropské komise, které nově zakazuje držení olověných nábojů v okolí jakýchkoli přírodních vodních ploch. Co si pod přírodní vodní plochou představit?

28.11.2020 v 10:02 | Karma článku: 36.57 | Přečteno: 1547 | Diskuse

Jana Černochová

Virtuální stabilizace bezpečnostních sborů neexistujícím příplatkem

Již několik let opakuji, že pokud to s personální stabilizací policie myslí někdo opravdu vážně, pak by se měl postarat především o motivaci všech stávajících policistů. Přesto s tím vláda nic nedělá.

5.6.2020 v 9:39 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 668 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Petr Jankele

Oddělené šatny nutné

Máte zkušenost s rivalitou bojovníků v arénách? MMA? Hokej? Box? Je to všechno hra. Hra s emocemi, hra o slávu, hra o moc, hra o vliv... Identické je to v politice. Nemyslíte? Já myslím...

28.1.2023 v 14:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 21 | Diskuse

Martin Bělík

Pane Pavle, hlavně to teď nepokažte...

Každá volba rozdělí na nějaký čas národ do dvou skupin, které vidí svoji pravdu, své argumenty a s houstnoucí atmosférou si více a více idealizují svého kandidáta a jejich výhrady a námitky proti soupeři a jeho voličům rostou do z

28.1.2023 v 14:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 |

Martin Bělík

Nikdo není dokonalý ani králíček Petr

Kdysi jsme hráli takovou slovní hru - otevřeli jsme noviny (mladší nechť si vyhledají toto heslo na wikipedii) a zkoušeli jsme, jestli lze použít každý titulek pod fotografii dvojice v posteli. Šlo to!

28.1.2023 v 11:24 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 246 |

Lubomír Stejskal

Babiš – Orbán: Zvláštní druh přátelství

Všichni chtějí válku, jen Andrej Babiš chce mír. O válce mluví prezidentský kandidát Pavel, premiér Fiala, ministryně Černochová, náčelník generálního štábu Řehka, novináři, prostě všichni.

28.1.2023 v 10:08 | Karma článku: 15.25 | Přečteno: 259 | Diskuse

Karel Trčálek

Před vstupem do volební místnosti jsem se poklonil Hospodinu a volil Babiše

Lidé, kteří Babiše nesnášeli a ještě nesnášejí, se rozhodli ho volit. Podařilo se neuvěřitelné! Dramaticky stoupl počet vzdělaných lidi volících v Chanově Babiše, aby zachránili naši krásnou zemi. A já jsem taky vzdělaný člověk...

28.1.2023 v 8:49 | Karma článku: 14.18 | Přečteno: 330 | Diskuse
Počet článků 44 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1263

Jana Černochová (1973) - poslankyně Parlamentu ČR, předsedkyně výboru pro obranu, členka výboru pro bezpečnost a hrdá starostka Prahy 2. Od roku 1997 je členkou ODS. Od roku 1998 působí v komunální politice a od roku 2010 v celostátní. V rámci své poslanecké práce se věnuje aktivitám zaměřeným na posilování obranyschopnosti České republiky, modernizaci české armády a zajištění kvalitních podmínek služby vojáků z povolání, vojáků v aktivní záloze a příslušníků bezpečnostních sborů. Věnuje se také projektům na podporu péče o válečné veterány, připomínání osudů národních hrdinů a vojenských tradic. Mezi její záliby patří potápění, sportovní střelba, běh, literatura a historie. Jejími celoživotními vzory jsou Ronald Reagan, Margaret Thatcherová či Alois Rašín.  

Evropu čeká nemovitostní zvrat, varují experti. Hrozí potíže s financemi

Problémy s financováním exkluzivních staveb v evropských metropolích naznačují, že by Evropu mohl na realitním trhu...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Z šestnáctileté dívky se vlivem vzácného onemocnění stala stařenka

Raizel Grace Calago z Filipín se ještě před dvěma lety účastnila soutěže krásy. Dnes ale vypadá jako padesátiletá žena...

Největší zlo jsou cukry, tuky tělo potřebuje, říká výživový specialista

Premium Výživová doporučení se mění. Dokonce i tuky, které bývaly na černé listině, už jsou brány na milost a staly se součástí...

„Nadzvukový strategický bombardér“ Mjasiščev M-50 byl falešným strašákem

V roce 1959 vzlétl prototyp vizuálně zajímavého stroje Mjasiščev M-50. Sověti chtěli nadzvukový letoun pro dopravu...